POUSTEVNÍK - karta velkých arkán
Pojďme se dneska ponořit do karty POUSTEVNÍKA
Jsme vlastně takovými hledači - někdo hledá, někdo neví, co by hledal, někdo řekne, že nehledá :) Ve finále ale hledáme všichni - pravou lásku, spřízněnou duši, dobrou práci, přátelé - celý život hledáme. Otázka je, najdeme to? A proč to nemůžeme v některém období životním najít? To jsou otázky, na které je důležité si odpovědět.
Nejzákladnějším faktorem této karty je především již to slovo a ten význam toho slova - POUSTEVNÍK, což znamená, že je SÁM a to je prvotní a důležité. Je v tom skryto velké tajemství.
Tím tajemstvím jste vy sami. Pokusím se to vysvětlit, ale slova někdy nestačí :)
Hodně často hledáme formy - peníze, práci, bydlení, pravou lásku atd. venku, je to v podstatě logické - proč to hledat v sobě? Jak mohu mít něco takového uvnitř? Vždyť tam nic není. Ale opak je pravdou.
Podívejte se na tu kartu - je to starší moudrý pán, má vše při ruce i světlo, jde vysokým polem, všude je pšenice, dalo by se říci, že nevidí ani na špičku nosu, přesto kráčí dál i přes to že NEVIDÍ a to slovo je nesmírně důležité - je také klíčem onomu tajemství. Spojme slova dohromady - Poustevník - nevidí. Někdo si řekne je to blbost a co jako, ale omyl přátelé - Tento starý muž nevidí, je sám - někdo z nás by už řekl - fuj já bych se bála, ztratila jsem se, kde jsem, umřu tu. On však s důvěrou kráčí a v jeden moment vítr udělá smyčku a obilí uhne a on vidí cestu - vidí svůj cíl, vidí, proč putoval a pro co putoval.
A co to tedy znamená? To znamená, že se neupíná na formu jako takovou, neupíná se na strach, jako takový on jenom důvěřuje tomu proudu svého zdroje - to je ono tajemství. Vždy hledáme něco venku, dokud se však nenaučíme hledat v sobě, důvěřovat našemu zdroji, od kterého jsme díky formám odpojeni, pak nemůžete zabloudit, ani když nevidíte na špičku nosu. Pokud nevěřím, začínám panikařit, máchám kolem rukama a nakonec možná lampou zapálí celé to pole a nakonec tak uhynu - je to metafora ale je naprosto přesná. Formy a upínání se na něco a věčné řízení věcí je vlastně docela dobré peklo.
Někdo může říct, no jo, neřídit, to mám sedět a čekat? Ne, jde o to, nechtít řídit veškeré věci - když se stane něco pro NÁS negativního - bráníme se a celou svou bytostí jdeme proti tomu. Vidíte a poustevník, proti tomu nejde, on prostě přijal to místo, tu situaci a kráčí s hlubokou důvěrou v sebe v situaci, že dojde ke svému světlu v poli. Někdy boj, je jakoby zpomalením a když si představíme Poustevníka, že nevěří, myslím, že nakonec by v tom poli bloudil daleko déle a možná za horších podmínek, protože když energie neproudí, je tok zastaven a zdroj nemůže komunikovat.
Tato karta přinesla poznání, mnozí je znají, a přesto je neprojektují do svého života. Je čas, zahodit obavy, je čas zahodit boje, je čas být těmi moudrými poustevníky svého vlastního nitra.
Krásný den