Automatický text na téma smrt - znovuzrození
Dneska přišla ke mně na návštěvu smrt – velká smrt, jež udává rovnováhu všemu. Byla velká a celá tak napůl bílá a černá – myslím, že je jako projektor ukazuje vlastní nastavení – jak vnímáme smrt – i ona byla pouhým odrazem. Slyšela jsem u ní bubny a oslavu a radost ale také pláč a beznaděj.
Přišla tiše, zaklepala na rameno a byla součást mě – tíseň konce je děsivá – byla tak jemná a přesto tak tvrdá. Jen tiše špitla: „Jsem taková, jakou mě chceš mít.“
V tom jsem uklidnila vše a věděla jsem, že hluboko cítím, že smrt je jen oslava jednoho konce, který je koncem na druhé straně něčemu novému. Pořád to byla ale jen teorie – teorie je hezká věc, ale postrádá esenci zkušenosti a moudrosti.
A pak řekla: „ Máš poslední den, co budeš dělat?“
Zamyslela jsem se a cítila jsem jak velkou pravdu má, jak moc život promarníme povinnostmi nebo někde kde být nechceme.
Říkám ji: „Chci být s těmi, co jsou mému srdci nejblíž, nechci být sama, chci prostě cítit ty lidi a mít je u sebe – takový kruh.“
Smrt na to říká: „Chceš sdílet sebe v kruhu, no dobře a proč to neděláš?“
„Jsem tu pro každého kdo má chuť otočit kolem – přijdu a změním směr chodu nebo přijdu a ukončím jednu etapu. A co ty? Chceš změnit směr chodu nebo ukončit jednu etapu?“
Pak bylo slyšet jen bušení srdce – „Nepřišel tvůj čas, tvůj čas začal.“
Pak se otočila a jemně pohlédla do dálky: „Každý je v daný okamžik nejkrásnější takový, jaký je. Všichni se chovají v daný moment nejlépe, jak umí.“
Pak se poklonila a spočinula v listu na zemi: „ Jsi jako ten list – narodila ses, abys vyrostla – rosteš, abys pochopila, že není kam růst – že růst znamená vše co je zde a co máš. Růst je jen imaginárním stavem, který pak ukončí oslava smrti – smrt je LÁSKA proto láska zůstává a vše co je formováno zanikne“
